Průběh projektu v roce 2009

Velká iniciativa byla věnována v průběhu tohoto roku finančnímu, administrativnímu a organizačnímu zabezpečení projektu. Díky generálnímu partneru projektu (Mattoni) a zajištění spolufinancování projektu z evropského fondu pro regionální rozvoj můžeme konstatovat, že hlavní činnosti jsou finančně, ale i organizačně a administrativně zajištěny do konce roku 2011. Koncem března 2009 byla nainstalovaná další hnízdní plošina a to v oblasti Veřovských vrchů.

 

V průběhu celého roku byla velká pozornost věnována monitoringu vypuštěných orlů (viz samostatný část této zprávy). Dosavadní výsledky v této souvislosti potvrzují údaje v uváděné v odborné literatuře, že u orlů skalních je silně vyvinutá fixace na místo narození, v našem případě na místo vypuštění. V srpnu 2007, 2008 a 2009 se vždy podařilo z vypouštěcí lokality zachytit všechny vypuštěné orly, i když v předcházejících měsících byli prokazatelně velmi vzdáleni od místa vypuštění. Např. v jednom dni (16.8.09), v jednu chvíli, jsme z vypouštěcí lokality dokonce zachytili najednou signál z vysílaček 10-ti orlů, včetně dvou letošních mláďat.


Anča, Babka, Cecilka, David,  Filoména, Gabča, Hanka, Charlie, Izabela, Jakub, Kika jsou v pořádku, to je pozoruhodný,  mimořádný výsledek,  který jsme určitě nepředpokládali.

 

Letošní rok z pohledu hnízdění orlů skalních na Slovensku byl poměrně kritický, snad úplně nejhorší za celou dobu systematického monitoringu orlí populace. Ze strany slovenských kolegů byly prověřeny desítky hnízdních párů, řada vůbec nezahnízdila, několik párů opustilo snůšku a u hodně párů bylo zaznamenáno pouze jedno mládě. Odebrat pro účely projektu se podařilo pouze dvě mláďata, samici Liu (tato bylo v péči adoptivní matky Diny) a samce Mika (tento byl pod samicí Zojou ve stanici v Zázrivé).

 

 

 

U obou mláďat byl vývoj zcela standardní, bez zdravotních problémů, zvláště vývoj samice Lii byl z našeho pohledu ideální, bez vstupu člověka. 13.7. byly obě mláďata přesunuta do vypouštěcí voliéry. 3.8. k nim přibyla ještě samice Hanka.

 

  

 

Tato byla nalezena 21.3.2009 nedaleko obce Rajec na Slovensku zraněná po zásahu el. proudem. Od té doby byla v intenzivní léčbě v ZS v Zázrivé a později k doléčení a rehabilitaci v ZS v Bartošovicích. Do jejího léčení byli zapojeni přední specialisté –veterinární lékaři.

 

  

 

Díky včasnému nálezu a účinné léčbě se podařil malý zázrak a Hanka byla vyléčena.

 

7.8.2009 byli orlům naistalovány vysílačky, samice Hanka dostala svou původní rádiovou, samice Lia a samec Miko kombinované satelitní s radiovými, tak jako v předchozím roce samec Jakub. 10.8.2009 byli orli v dopoledních hodinách vypuštěni. Dle našeho předpokladu se samice Hanka zdržoval v lokalitě zhruba 5 dní a pak již šla do potulky. Kolega RNDr.Peške ji následně zaměřil při dlouhém kroužení nad Kysucemi, několikrát byl námi zachycen její signál také z jiných míst v Beskydech, či podhůří Beskyd. Oba mladí ptáci působí velmi samostatně, zvláště samice Lia, která již v zářijových dnech šla do menší, několikakilometrové potulky po okolí.

 

 

Na rozdíl od mláďat vypuštěných v minulých letech se tato dvě mláďata chovají nepoměrně tišeji z hlediska hlasových projevů. Což vysvětlujeme jednak tím, že byli vychováváni „pod samicemi“ a také tím, že jsou v teritoriu samce Kysučana a samici Izabely.

 

  

 

Kysučan je v daném prostoru od roku 2006 a v loňském roce na sebe navázal samici Isabelu, se kterou se v tomto teritoriu stabilně vyskytuje. Mladí ptáci nejsou nějak intenzivně „domovským párem“ napadáni, jsou spíše upozorňováni na to kdo je zde „pánem“.  Spolu se samicí Hankou byla do ZS v Bartošovicích přepravena také samice Nina. Tato orlice byla v srpnu loňského roku nalezena poraněná nedaleko slovenských Revúc, šlo o mládě orla skalního, samici, která při vylétnutí z hnízda, či několik málo dnů po vylétnutí utrpěla frakturu pažní a vřetenní kosti na levém křídle. Samice byla operována a dlohodobě léčena v Záchranné a rehabilitační stanici v Zázrivé. Po dohodě se slovenskými kolegy a příslušnými úřady jsme ji převzali k provedení drobného chirurgického zákroku, který provedl MVDr.Milan Šturm. Ale také k závěrečné rehabilitaci a vyzkoušení letových schopností formou volného letu. To je v zásadě jediná možnost jak skutečně objektivně vyhodnotit zda má daný exemplář šanci na trvalý život ve volnosti. Stavěli jsme se k tomu poměrně skepticky, nicméně jsme samici Ninu 31.8.2009 umístili do vypouštěcí voliéry a ve čtvrtek 3.9. v 9.15 jsme voliéru otevřeli. Zhruba po 10-ti minutách Nina vylétla. Předvedený let a manévrování s rýdovacími péry však ukázalo, že levé křídlo je podstatně oslabené a že život ve volné přírodě v případě Niny nebude možný. 

 

  

 

Samice byla odchycena a převezena zpět do stanice v Bartošovicích následující den v podvečerních hodinách. V každém případě to nebyl zbytečný pokus, je to pro nás další velmi cenná zkušenost. Úplně pak navíc bylo úžasné etologické pozorování spojené s tímto vypouštěním. Pozorování  potvrdilo další, ne příliš známé a doložené zjištění o paměti orlů a o tom, že i v pozdějším věku komunikují s rodičovským párem, který je respektuje. Samec Miko byl odchováván trvale handicapovanou orlí samicí Zojou (postřelená) ve stanici v Zázrivé a spolu s nimi ve voliéře po celou dobu odchovu pobývala samice Nina. Asi čtyři hodiny po umístění Niny do vypouštěcí voliéry ji Miko objevil. Od té doby neustále „vartoval“ přímo na voliéře, či poblíže ní a poměrně hlasitě s Ninou komunikoval, odlétl pouze v případě vyplašení, či pro krmení. Nina se projevovala hlasově naopak velmi potichu a po jeho příletu se ve voliéře zklidnila a přestala s marnými pokusy vylétnout.  Pro nás to bylo úžasné a velmi dojemné pozorování jejich chování,  které o orlech skalních dosvědčuje mnohé, minimálně pak to, že mají velmi dobrou paměť. 

 

Text: Petr Orel

Video: Enrico Gombala

Foto: ZO ČSOP Nový Jičín