Nároky na prostředí

Obecně lze konstatovat, že orli skalní obývají zejména otevřené, málo zalidněné krajiny, a to jak horského, tak stepního či mokřadního typu. V těchto krajinných typech se může nacházet vegetační kryt od soliterních stromů, přes řídké porosty až po hustě zalesněné plochy.

 

 

Z hlediska zeměpisné šířky se tento druh nachází od subtropických stepí po arktickou tundru, z hlediska nadmořské výšky od úrovně mořské hladiny po vysoké hory  ( např. v Himálajích až po 5 500 m n.m, ). K hnízdění i odpočinku vyžaduje především klidná místa, ať už na skalách či na vysokých stromech. Ve všech vyjmenovaných ohledech dosahuje tento druh značné přizpůsobivosti.

 

 
O tomto druhu dravce je velmi dobře známo, že je velmi silně vázán na místo svého zrození a v zásadě nerad mění místo svého hnízdění. Mláďata, která dosáhnou pohlavní dospělosti tak stačí  pouze pokrýt uvolněná teritoria v areálu rozšíření na Slovensku a nedochází tak k rozšíření mimo tuto oblast.

 

 

Tato vázanost na místo vyvedení, je také jeden z hlavních důvodů proč je navrhovaná repatriace mláďat. Dokonce považujeme za nanejvýš pravděpodobné, že bez provedené repatriace by se orli skalní jako hnízdní druh do českých zemí nevrátili. 

 

Text: Petr Orel