Příčiny ohrožení

V této kapitole záchranného programu se věnujeme zejména popisu a hodnocení negativních faktorů, které působí nebo mohou působit na tento druh  se zvláštním zřetelem na ovlivnitelné, tzn. antropogenní faktory. Na celkové populace druhu samozřejmě působí i čistě přírodní vlivy, z dlouhodobého hlediska však nemohou být tak významné jako přímý negativní vliv faktorů antropogenních.

 

 

 

a) přímé pronásledování
Zřejmě jde o nejvýznamnější příčinu ohrožení druhu v novodobé historii. Např. z 271 exemplářů zaznamenaných v databázi „Výskyt orlů v ČR“ , jich bylo zastřeleno 88 ! Ještě  v roce 1977 byli v ČR prokazatelně postřeleni 4 orli skalní ( z nich 2 zahynuli, 2 jsou drženi jako trvale handicapovaní jedinci v zajetí). Předpokládáme, že význam tohoto faktoru bude postupně klesat s narůstajícím významem legislativy a především environmentální výchovy.

 

 

b) nebezpečné sloupy vysokého napětí
Zejména mladí ptáci na potulkách po vyvedení z hnízd často skončí život na sloupech vedení VN 22 kV. Ze severomoravského regionu jsou známy nejméně 2 případy z poslední doby. V roce 1995 zahynul takto 1 exemplář u Frýdku-Místku (Páleníková ex. Otáhal) a v roce 1997 1 ex. u Přerova (Sitko ex. Otáhal). Postupně jsou instalovány ochranné prvky na sloupy vybraných tras, celkové zlepšení lze očekávat v časově dlouhodobějším horizontu, cca 10 let.

 

 

c) rušení ptáků  
Rušení může být způsobováno jak nechtěně ( sběratelé lesních plodů, turisté, paragliding), tak záměrně (zvědavci, fotografové, filmaři ). Jako účinné opatření se často ukazuje vyhlášení přechodného zákazu, event. vyhlášení přechodně chráněné plochy spojené s aktivním strážením.

 

d) nevhodné hospodaření v krajině
Zde máme na mysli především takový způsob hospodaření, který má za následek snížení biodiverzity, a tím i zúžení potravního spektra (např. přeměna luk a pastvin na ornou půdu, meliorace, napřimování toků, velké investiční akce apod.).

 

e) urbanizace krajiny
Orli skalní dávají přednost člověkem málo osídlené krajině. I když se postupně výstavbě lidských sídel dokážou přizpůsobit, existuje v takovém krajinném typu vždy větší riziko vyrušování, a to jak v hnízdní tak i mimohnízdní době.

 

f) vykrádání hnízd a ilegální obchod
Jde o skutečně závažný problém. Na Slovensku např. bylo od roku 1965 v průměru každoročně vykradeno 6 – 7 hnízd. Existují reálné, i když časově a finančně velmi náročné možnosti jak vykrádání předejít – hlídání přímé anebo pomocí kamer.

 

g)  znečištění prostředí průmyslem a zemědělstvím
Ještě stále i mnoho let po zákazu používání některých kumulativních pesticidů jsou jejich rezidua nacházena jak v samotných ptácích, tak i v nevylíhnutých vejcích. Totéž se týká některých těžkých kovů, zejména Hg, Pb, a Cd. Všechny tyto látky mohou způsobovat sníženou fertilitu orlů i zpomalovat a ohrožovat vývoj jedinců.

 

h) nedostatek vhodných biotopů
Zde se jedná zejména o nevhodné zásahy do původních hnízdních porostů, které splňují požadavky orlů zejména co do vzrůstu, přístupnosti, blízkosti lovišť apod. Tyto skutečnosti by po vyhodnocení situace měly být projednány s majiteli porostů a zohledněny v dlouhodobých pěstebních plánech.

 

ch) predační tlak
Jsou známy případy vyplenění orlích snůšek krkavci, orlích mláďat kunami a jestřáby. Jedná se o přirozené ztráty, které nelze příliš ovlivňovat.

 

 

 

i) spadnutí hnízda v době hnízdění
Tento fakt se týká některých stromových hnízd, která mohou při nevhodném umístění spadnout, a to buď vlastní váhou anebo následkem silných vichřic a dlouhodobých dešťů. Tento negativní faktor lze eliminovat upevněním hnízd, event. jejich včasným odstraněním v mimohnízdním období.

 

j) nezjištěné příčiny
Zdaleka ne vždy se podaří objasnit příčiny neúspěšných hnízdění. Počet neúspěšných hnízdění z nezjištěných příčin dosahuje někdy až jedné třetiny z celkového počtu.

 

Text: Petr Orel