Rozmnožování a životní strategie

Ve středoevropských podmínkách začíná hnízdění obvykle v březnu, eventuálně počátkem dubna. Hnízda bývají umístěna na skalních výklencích či dutinách anebo na stromech. Základ hnízda bývá postaven ze silnějších větví, hnízdní kotlinka bývá vystlána drobnými větvičkami a trávou.

 

Video: Samice Filoména (vypuštěná v roce 2007) a samec David (2006) vytvořili stabilní páru a v únoru zahájili stavbu hnízda. 

 

Rozměry hnízd dosahují při víceletém používání i 2 m a to jak na výšku, tak i na šířku hnízda. Obvykle páry stavějí více hnízd, ta jsou pak nepravidelně střídána. Nejčastěji jsou snášena 2 vejce (1 – 3), většinou v intervalu 3 dnů. Zahřívání každého vejce trvá 41 – 45 dnů. Naprostou většinu času tráví zahříváním vajec samice.

 

 

Mláďata se nelíhnou najednou, ale v intervalech podle doby snášení vajec. Velmi často mladší mládě hyne po útocích staršího sourozence. Mláďata opouštějí hnízdo po 65 – 80 dnech a ještě dlouhou dobu (často i několik měsíců) jsou závislá na péči rodičů. Někdy jsou mláďata tolerována v domovském okrsku rodičů až do příští hnízdní sezóny. Nejčastěji bývá vyváděno pouze 1 mládě, 2 mláďata jen výjimečně. V asijské části areálu orlů skalních jsou známy i případy vyvedení 3 mláďat z jednoho hnízda.

 

 

Celková hnízdní úspěšnost dosahovaná na 1 hnízdní pár bývá uváděna mezi 0,4 – 1,3 vyvedených mláďat, úspěšných párů pak 1,0 – 1,6 mláďat/ 1 pár. U intenzivně sledované slovenské populace bývají tato čísla nižší, a sice 0,35 – 0,75  vyvedených mláďat na 1 hnízdní pár, u úspěšných párů pak 1,0 – 1,3 vyvedených mláďat (v mnoha případech však bývá dosaženo vyvedení 2. mláděte pouze díky  pomoci ochranářských zásahů, tzn. adopcí druhého mláděte zachráněného z jiných ohrožených hnízd).

 

 

Některé páry často nezahnízdí vůbec anebo hnízdění ztroskotá hned v úvodní fázi, počet takových případů někdy dosáhne i 50 % ! Úspěšnost hnízdění je velmi závislá na momentální potravní nabídce i na vlivech počasí a může být např. také snížena po dosažení vyšších hustot hnízdních párů na menším území. Zhruba pouze 25 % vyvedených mláďat dosáhne dospělosti, nejčastější příčiny ztrát jsou vyhladovění, elektrovody, odstřely a mnoho dalších příčin. V přírodě se ptáci mohou dožít prokazatelně až 38 let, v zajetí 50 i více let. Pohlavní dospělost je uváděna ve věku 3 až 6 let. 

 

Text: Petr Orel